Analfabetka, která uměla počítat

 

Knížku můžete koupit třeba tady
Autor:  Jonas Jonasson
Originální název: Analfabeten som kunde näkna
Série: ne


Co o ději v knížce říká obal?

Nombeko začala pracovat v pěti letech jako vynašečka latrín na předměstí Johannesburgu, v deseti letech osiřela. Nic nenasvědčovalo tomu, že by neměla prožít svůj život v jedné z chatrčí největší chudinské čtvrti světa a pak tu předčasně umřít, nikým nepostrádaná. To by ale nebyla Nombeko – analfabetka, která uměla počítat. Osud i její talent ji zavedou až do mezinárodní politiky, na druhou stranu zeměkoule, ke dvěma identickým a zároveň velmi odlišným bratrům. Během jejího dobrodružného putování se jí podaří zamotat hlavu agentům nejobávanější tajné služby nebo být unesená ve špinavém náklaďáku na převoz brambor. A tím to zdaleka nekončí...
 

Proč jsem se pustila do čtení?

Do čtení Analfabetky jsem se pustila, protože Jonnasův Stoletý stařík mě naprosto uchvátil a od ní jsem očekávala to samé.
 

Co si o knížce myslím já?

Příběh Analfabetky, která uměla počítat je stejně vtipně psaný jako Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel, ale něco mi v něm chybělo. Co, to přesně nevím. Jonasson opět dokázal vtipně popisovat Nombečin příběh, jen ten popis politiky okolo už nebyl tak vtipný, někdy dokonce nudný, až jsem se musela přemáhat, abych tyto stránky nepřeskočila.
Na mou četbu této knihy se hodí citát: "Zklamání pramení z očekávání". Příliš jsem od ní očekávala, a také se hodně zklamala. V celé knize se střídaly pasáže nudné a vtipné (a také absurdní - což ovšem nevadí).
Všechny postavy jsou velice výstřední a jejich osud ještě výstřednější. Když už jsem si myslela, že mě nic nemůže překvapit, tak na další stránce se objevilo něco, co bych nikdy neočekávala.
Jonnason má neuvěřitelnou fantazii a velký smysl pro humor.
Každá kapitola začíná zajimavým citátem - vlastně už ten první mě donutil k smíchu. No a pokud chcete vědět, jaký to byl, tak si knihu přečtěte.
 

A moje výhrady?

Něco už jsem napsala výše a nechci se opakovat.
 

Komu bych knížku doporučila?

Doporučila bych ji? No pravděpodobně těm, kterým se líbil Stařík a kteří se chtějí zasmát, a nevadí jim, že si občas na smích budou muset chvilku počkat.
 

Proč takové hodnocení?

Dlouho jsem váhala mezi třema a čtyřma knížečkama, a jelikož si myslím, že knížku už si nikdy znovu nepřečtu (pravděpodobně), dávám jenom tři.
 

Další info

Počet stran: 414
Rok vydání: 2014
Nakladatelství: Panteon
Kdy jsem ji dočetla poprvé: 2.11.2014
Kdy jsem ji četla naposled před uveřejněním: 2.11.2014
Můj způsob vlastnictví: moje vázaná
Datum uveřejnění: 2.11.2014

 

Zdroj: Panteon, 123rf